Stručný popis: Jde o autorské pohádky o třech dílech, které na sebe dějem nenavazují. Každou knihu můžete číst zcela samostatně, aniž by vám unikl podstatný děj. Společným prvkem dílů je pouze lokalita malého Království Větrné hory. S pomocí Kejklíře se přenesete do rušné atmosféry středověku, kdy se zboží prodávalo na tržištích a potulní kejklíři hráli venku svá představení, aby pobavili posluchače. Kejklíř v roli vypravěče čtenáři poví ty nejzajímavější příběhy z Kroniky větrňánků Jaké nečekané, nebezpečné a svízelné situace se staly, a jak si s nimi větrňánkové a jejich hrdinové poradili, se dozvíte z humorného i poučného vyprávění. Spolu s hrdiny zažijete legraci, ale i smutek. Prožijete dobrodružství, ale poznáte i sílu zhrzené lásky, či síly dobra a zla. Některé zápletky kromě kouzel a magie ovlivní také rostliny a zvířata, takže čtenář pozná jejich moudrost a přátelství. Kdo miluje záhady, přijde si na své, neboť každý díl je „okořeněn“ o nečekané a tajuplné situace. Jak je v pohádkách zvykem, ovlivní děj někdy kouzla či tajemná alchymie. Jde o dobře namíchaný koktejl příběhů plný napětí, akcí, dobrodružství, lásky a romantiky, který spolu s ilustracemi potěší malé i velké čtenáře pohádek. Ve chvílích volna vám každá kniha přinese jiné zážitky, proto by rozhodně neměly chybět ve vaší knihovničce. Všem čtenářům přeji krásné zážitky! Vaše Mary.
Druhý díl – Je taková třešnička na dortu pro všechny milovníky romantiky, záhad, napětí a dobrodružství. Kejklíř-vypravěč nás v čase tentokrát přenese do princeznina dívčího období. Král s královnou jí chtějí najít vhodného ženicha. Ale nemyslete, že je tak snadné získat srdce krásné Lilien a ještě království k tomu. Jeho obyvatele totiž souží dravá příšera z Divotvorného lesa, která ohrožuje celý kraj. Aby těch problémů neměli větrňánkové málo, smutní ještě nad záhadou mrtvého jezera. Čtenář zažije novou sérii překvapivých událostí, neboť do děje vstoupí prostřednictvím nápadníků odvážná mužská síla. Jestli v pralese příšeru najdou, co vše je potká, a zda odhalí záhadu jezera, vám předem neprozradím. O zábavu a napětí ale nepřijdete, neboť jen odvaha a síla na prolomení dávné kletby, moci kouzel, nástrah a léček, stačit nebude. Co udělá čarodějnice, jak si povede princezna, a zda si některého nápadníka vybere, se na konci příběhu dozvíte. Jenže možná vše dopadne úplně jinak, než očekáváte! Nudit se určitě nebudete, neboť děj je místy „okořeněn“ o překvapivé a nečekané situace. Tato knižní novinka spolu s doprovodnými ilustracemi potěší čtenáře všech věkových kategorií. Po přečtení si druhý díl prostě zamilujete a ve chvílích volna rádi sáhnete po dávných příbězích do své knihovničky.

Ukázky textu a ilustrací z jednotlivých dílů najdete v záložkách PDV - I.DÍL, PDV - III. DÍL.

Ukázky textu a ilustrací - Příběhy dávných věků II. Díl

… První úkol nápadníkům vymyslela princezna. Leželo jí na srdci osvobození lesa od stálého nebezpečí a rodičům hned řekla: „Všem se jistě uleví, když někdo odvážný příšeru zabije a přinese mi její kůži.“

„To je velmi moudré, dcero. Lepší úkol na prověření odvahy, síly a statečnosti bychom nevymysleli,“ radoval se král.

„Jen aby nám lesní příšera nápadníky nesežrala. Z jednoho problému bychom měli hned další. Byla by škoda ztratit takové hezké mládence. Dala bych jim lehčí úkol,“ doplnila s obavami královna. Jen král s Lilien se domnívali, že úkol hodný nového krále nemůže být snadný.

…………………….

… Když nápadníci úkol vyslechli, hned si v duchu pomysleli, že získat princeznu za ženu a království k tomu nebude lehké. Bylo jim jasné, že na vyhledání a zabití příšery v lese budou potřebovat nejenom hodně síly a odvahy, ale také štěstí.

Ravko s Azajem byli cvičení v boji. Úkol byl sice obtížný a nebezpečný, ale oba byli rozhodnuti o Lilien usilovat. Rozhodně neměli v úmyslu vzdát úkol hned na začátku. Hůře na tom byl Květoň. Byl drobnější a neměl v sobě tolik síly a odvahy jako jeho dva protivníci. Nechtěl se ovšem nechat zahanbit či rovnou přiznat, že má strach a hon na příšeru ho neláká. Přidal se tedy k Ravkovi i Azajovi, i když v duchu o sobě pochyboval, zda tuhle výpravu do lesa za netvorem vůbec přežije.

…………………………….

Parametry:

Žánr:

 

 

Autor:

Ilustrace:

Nakladatel: 

Náklad:

Tisk:

Vazba:

Data:

 

ISBN:   

Cena:

 

pohádky, dobrodružství,

romantika, příběhy, beletrie

pro děti a mládež od 8 let

Mališová Marie

Mališová Marie

Mališová Marie - AME

500 ks, 1. vydání, 2016

Tisk Pětka, s.r.o., Praha

V4, brožovaná, šitá

formát A5/ 144 stran/

barevné ilustrace 43 x

978-80-906244-1-2

223,-Kč

Příběhy dávných věků II. Díl

Knihu můžete zakoupit v záložce E-shopu přes Objednávku

Vypravěč - kejklíř nás knihou provází a vypráví nám dávné příběhy. „Živé příběhy Země se probouzejí a promlouvají k nám ze svých vzpomínek. Stejně jako sny, které lidé odloží. Někdy se nám snový příběh záhadně připomene, často souhrou nečekaných náhod. Snad z legrace přijdou, či kdo ví, zda záměrně nás tímto způsobem pohřbení hrdinové z minulosti volají, aby v nás lásku a odvahu probudili. Povíme si příběhy, kdy ještě žily bytosti trochu jiné, než známe dnes. V síni posvátného ticha spí mnoho neuvěřitelných příběhů. Již podruhé se spolu vydáme do Království Větrné hory. Jejich kronika obsahuje mnoho příběhů, které ještě neznáte... ...Z dávné minulosti již slyším šrumec kolem slavnostního ceremoniálu. Fanfáry znějí a sál je plný větrňánků. Napětí by se dalo krájet, jak všichni očekávají, kterak se podaří nápadníkům zvládnout těžké úkoly. Odhalí nakonec záhadu Divotvorného lesa a mrtvého jezera? Vybere si princezna jednoho z nich, nebo tomu bude jinak? Obraťte list................

.....................................

Lišku Ravkovo chování zamrzelo. Přeci jenom jí v břiše hezky kručelo, a dobrá pečínka by jí i mláďatům přišla vhod. „To je mrzuté. Myslela jsem, že bychom mohli být přátelé. Asi nepotřebuješ mou pomoc a dobré rady,“ posmutněle řekla.

„Jak bys mi mohla pomoci. Ty a dobré rady? Vždyť liškám se nedá věřit! Jsou to podvodnice vykutálené. Běž, povídám, ulov si jinou kachnu,“ trval na svém mládenec. Lišku Ravkova odpověď zamrzela. Z neúspěchu odvrátila hlavu a hladová zamířila k močálům, aby něco lištičkám ulovila.

Ravkovi nebylo lišky vůbec líto. „Ať si běží, jistě něco uloví,“ uvažoval spokojeně, když se jí zbavil. „Mě zůstane pečínka celá, aspoň se vydatně najím,“ radoval se nad zbytkem masa. Dobře najedený nasedl na koně a pokračoval v průzkumu pralesa. Jenže netušil, jak jsou některé neznámé cesty zrádné.

Jel dál, vidouce před sebou mokřiny, za nimiž se rýsovaly pevné skály.

„Ve Skalistých horách by se mohla příšera ukrývat,“ uvažoval a vydal se tím směrem. Popoháněn loveckou touhou ztratil ostražitost a pustil se rovnou přes mokřiny k vypínajícím se skalám.

Lákavá vidina úspěchu ho hnala rychle vpřed. Hrdě povzbuzoval koně, který zaržál a odmítal následovat pánovo tempo. Podloží na pohled vypadalo pevné. Ale ouha, po chvíli rychlé jízdy Ravko poznal, jak ho zrak ošálil, neboť kůň se bořil víc a více do půdy pod nohama. S každým krokem se kůň kopyty zabořil do měkkého podloží ještě víc. I přes zvířecí odpor ho Ravko vedl stále vpřed. Kůň s každým krokem zapadl do mokřiny hlouběji. Nakonec už nohy nevytáhl a nořil se do vlhké a měkké půdy vlastní vahou dál. Ravko svého hnědáka urputně povzbuzoval.

.....................................

Azaj mlčel, a tak pokračoval v hovoru dál: „Druhý úkol, vyčistit a oživit dávné jezero, je podle mne pro dva statečné mládence úkol splnitelný, ale v horizontu asi sta let. Než jezero vyčistíme a oživíme, budou z nás dvou, příteli, století starci,“ zhodnotil jejich nepříliš nadějné vyhlídky. Nelíbila se mu představa, že by měl mládí prožít jako opuštěný dobrodruh u mrtvého jezera.

„Vždyť jsi jezero ještě neviděl a už děláš závěry. Copak se bojíš práce, která nás čeká? Nebo jsi mrzutý, že ti mládí uteče? Chceš raději úkol vzdát hned na začátku? Řekni, jsi rozhodnutý o princeznu a její věno bojovat, nebo se raději vrátíš? Doma si můžeš užívat života, vládnout, radovat se, a nějakou nevěstu k sobě jistě časem najdeš. Je na tobě, zda obrátíš koně, nebo se vrhneš do nového dobrodružství. Souhlasím s tebou, úkol vypadá obtížně, ale kdo chce královskou dceru musí udělat královské činy. Zkrátka, kdo si netroufá, nepozná příležitosti, které mu štěstěna či osud posílají do života. Prostě, jde o užitečnou práci, ale jen pro odvážné mládence,“ povídá Azaj klidně, pohupující se v sedle v rytmu koně. „Copak tebe neláká vypátrat jezerní tajemství? Podle mne budeme potřebovat více moudrosti než síly. Ale jestli chceš raději doma ležet na pohovce, mlsat dobroty, či pozorovat tanečnice z pohodlí svého paláce, můžeš otočit koně. Co tě láká víc, pohodlí nebo dobrodružství?“ dobíral si Azaj Květoně, aby ho poškádlil.

„To není jednoduchá věc, princi. To víš, honí se mi hlavou různé myšlenky. V každém případě se domů mohu vrátit kdykoli. Hezká nevěsta se pro mne taky najde. Vždyť jsem pohledný, urozený, statečný princ!“ a Květoň hned hrdě vypjal hruď, aby dal soku ještě více najevo svou vznešenost, obdivovaný zevnějšek a královský původ.

„Věru, jsem hezký mládenec a život mám rád. Jen neberu všechny cizí výmysly tak vážně jako ty. Ovšem, nebylo by správné nechat vše na tobě, příteli. Je to přece těžký úkol. Dvěma statečným a udatným hrdinům,“ a při své domýšlivosti Květoň zrudl v obličeji, ale pokračoval v hovoru dál, „se může dílo podařit lépe než jednomu, nemyslíš? Proto půjdu s tebou. S pomocí štěstěny se nám snad podaří druhý úkol splnit,“ rozhodl šibalsky Květoň, zatímco Azaje následoval.

……………………………….

...…„Ách,“ šeptaly vesele květy, „to je ale úleva. Konečně můžeme zase dýchat a plody dávat. Moc ti za pomoc děkujeme.“

„Když jsem vám pomohl, pomozte i vy mě na oplátku. Hledám lesní příšeru, co trhá a žere pocestné. Musím ji zabít a princezně kůži přinést. Nevím, kde ji hledat mám. Prozraď keři, kde se skrývá?“ otázal se.

„Och, tu příšeru moc dobře známe, známe, známe,“ zněla odpověď jako ozvěna z každého květu, když svá malá ústa otvíral. „Dobře známe toho netvora. Myslíš určitě vlkohlava, pána pralesa! Tři krvelačné hlavy má a každou noc po lese šmejdí. Žádné zvíře nemá takovou sílu jako on. Kdo mu přijde do cesty, toho roztrhá a sežere. Ó, vlkohlava dobře známe, známe, známe,“ ozývalo se z květů...

„Vlkohlav? Se třemi hlavami? Ano, zřejmě to je příšera, kterou označil král. Ale kde se tady vzal? Řekni, kde vlkohlava najdu?“ zbystřil rozhodný princ.

„Ach, to je dlouhá historie. Narodil se jedné vlčici, ale za moc podivných okolností. V ten den se obloha na tři dny zatáhla šedivým mrakem. Nad krajinou ležela tma. Lidé mysleli, že přišel konec světa. Oblohu tři dny křižovaly blesky. Střídal se jeden za druhým a déšť bičoval na zemi vše živé. Zvířata strachem zalezla a lidé se modlili. Jen březí vlčice bez strachu pobíhala pralesem. Jako divá úpěnlivě vyla na skalách k šedivému mraku na obloze. V doupěti hrozivě kvílela, jak v bolestech rodila své ratolesti. Její řev se spolu s hromy blesků rozléhal celým pralesem. Chudák, měla smůlu, neboť narození vlčat nepřežila. Živé vlčata zůstaly uvězněné v jejím břiše. Ale jedno bylo více dravé než ostatní. Prokousalo břicho a dostalo se ven. Bylo ohyzdné a zvláštní, protože místo jedné hlavy mělo rovnou tři. Bylo osiřelé, máma ležela mrtvá, ale mělo hlad. Při bouřce sežralo své narozené sourozence. Od té doby šmejdí vlkohlav pralesem. Nabral na síle a žádné zvíře na něj nemá. Je pánem pralesa. Raději se vrať domů, než tě sežere,“ povídá keř.

„Víš-li, kde se ukrývá, pověz. Dal jsem slib, bez něj se nevrátím. Buď vyhraje on, nebo já,“ žádal princ.

Květy otevřely pusinky a promluvily: „Dobře víme, kde se ukrývá. Je ale velmi nebezpečný. Chceš-li, dovedeme tě k jeho sluji. Je to ještě daleko. Vydáš-li se na cestu, dorazíme tam až večer, a to je nebezpečný čas. Vlkohlav totiž přes den odpočívá, nebo jen tak po lese šmejdí. Ale večer se vydává na lov a s nikým nemá slitování. Rozmysli si dobře, oč nás žádáš. Raději bychom tě viděli živého než mrtvého.“

… K večeru konečně dorazili ke břehům velkého jezera. Při soumraku z kopce spatřili před sebou zanedbanou krajinu. K nezvaným hostům promlouvalo rozlehlé území dost nehostinnou atmosférou, jež sálala z každého temného zákoutí, z obrysů divokých stromů a tu a tam vyčnívajících hornin. Temná hladina ustupovala zapáchajícímu bahnu, které prorostl neproniknutelný a do dáli se táhnoucí zrádný rákos. Nad hladinou se vznášel šedě zapáchající mlžný opar, který tu a tam prorážely poslední paprsky zapadajícího slunce. Divoká, zanedbaná, tajemná a pochmurná krajina mluvila svým jazykem. V překladu do lidské řeči rozhodně příchozím nevěstila nic dobrého…

Poznámka: Ukázky z dalších dílů najdete v záložkách. Pokud bude z řad čtenářů zájem, možná se tři díly PDV dočkají pokračování. Uvidíme, jaké další zajímavé situace budou řešit v nových sériích naši pohádkoví hrdinové. Chcete-li prožít nová dobrodružství, které zažila princezna, uveďte své názory a představy do recenze nebo příběhy sdílejte s kamarády. Vaše recenze a názory ráda uvítám. Knihy jsou dostupné jen prostřednictvím webu. Jestli se vám stránky či nabídka líbí, sdílejte ji prosím s přáteli. Jedině tak se pohádky dostanou k těm, kdo je mají rádi. Všem kdo odkaz přeposílají moc za sdílení děkuji, autorka PDV

Knihu můžete zakoupit v záložce E-shopu přes Objednávku

Příběhy dávných věků I. - III. díl

Ukázky na Youtube II. Díl

https://www.youtube.com/watch?v=1P21B1u7_Xo

Ukázky na Youtube II. Díl

https://www.youtube.com/watch?v=1P21B1u7_Xo

ikonka GTPR, S-rank a Jyxorank